Nová varianta Omikron: panika je předčasná, ale opatrnost je na místě

V JAR byla objevena nová varianta, označovaná jako B.1.1.529 nebo Omikron. Zdá se, že během dvou až tří týdnů od objevení vytlačila variantu delta a vedla i k prudkému celkovému nárůstu počtu nakažených. Po předchozím dlouhodobém poklusu se v JAR počet nově nakažených za poslední týden ztrojnásobil, a to vše během začínajícího léta (viz graf). První případy byly objeveny již také v Hong Kongu, Izraeli a Evropě, mimo jiné zřejmě i v České republice a Německu.

To vypadá znepokojivě, avšak více o infekčnosti této varianty budeme vědět patrně během týdne až dvou. Zatím se může jednat o statistické zkreslení dat: v JAR bylo v poslední době minimum případů, a tak i jen lokální ohnisko, které by bylo shodou okolností vyvoláno novou variantou, by vedlo k jejímu rychlému převážení nad ostatními variantami. Zároveň může mít vliv i samotné objevení nové zvláštní varianty, které mohlo vést k cílenému testování okolí a tím umělému navýšení jejich počtů. Ale nejpravděpodobněji se skutečně jedná o variantu mnohem nakažlivější než delta.

Zdroj dat: https://sacoronavirus.co.za/category/daily-cases/

A proč varianta vyvolala tak velké obavy? Protože kromě předpokládané vysoké nakažlivosti obsahuje mnoho mutací ve virovém spike proteinu, tj. proteinu, který je klíčový pro vstup do lidských buněk. Pokud by tento protein výrazně zmutoval, tak by protilátky získané po očkování nebo po prodělání onemocnění poskytovaly pouze omezenou ochranu před nakažením. To byl případ varianty beta (shodou okolností také poprvé objevené v JAR), která ale nebyla tak infekční, a proto globálně nepřevládla. Varianta beta ve spike proteinu nese 11 mutací, zatímco nová varianta 39. Oproti deltě se liší na 45 místech. Mutace se nacházejí jak v místě vazby na lidské proteiny a v místě štěpení furinem, tak v místech zodpovědných za splynutí viru a buňky. Všechna tato místa jsou důležitá pro infekci lidské buňky. Řada povrchových míst je zmutovaných. A přestože je řada těchto mutací nových, tak z dřívějšího vědeckého výzkumu je známo, že tyto mutace budou viru propůjčovat silnou obranu před protilátkami. Tato varianta tak má potenciál unikat protilátkám jako žádná jiná dosud známá varianta a prolamovat tak ochranu získanou jak po očkování, tak po prodělání nemoci. Je možné, že varianta bude schopná rychlého šíření i v proočkované a promořené společnosti, a navíc se může stát, že ani dnes hojně používané protilátkové koktejly nebudou přinášet účinnou ochranu.

Zda tato varianta bude způsobovat stejný, méně závažný nebo naopak vážnější průběh a více úmrtí, o tom zatím nic nevíme. Varováním ale je, že vyšší nakažlivost u dříve objevených variant vedla i k větší smrtnosti: alpha měla o 65 % více úmrtí, delta dokonce až o 130 % více úmrtí oproti původnímu kmenu koronaviru. Na druhou stranu lze očekávat že imunita získaná po očkování nebo prodělání nemoci bude poskytovat vždy poměrně výraznou ochranu před vážným průběhem jakékoliv nové varianty a následky onemocnění tak budou v čase i přes objevování se různých nových variant klesat. A pokud bude nejhůř, tak lze současné vakcíny rychle upravit, aby cílily na nové varianty: to je výhoda nové mRNA technologie.

Je možné, že se jedná jen o další ze stovek nalezených variant, která zase zmizí, ale je také možné, že jsme svědky vzniku nové varianty, která spustí další vlnu pandemie. Co dělat, pokud by se ukázalo, že se jedná o nebezpečnou variantu, která prolamuje protilátkovou léčbu a částečně i očkování? V takovém případě bude potřeba vydržet, než budou za několik měsíců první antivirotika, která by měla i na tuto variantu fungovat. Do té doby kombinací opatření zabránit velkému šíření varianty a postupně dále navyšovat kapacitu a dostupnost PCR testování, aby pak bylo možno rizikové nakažené identifikovat včas. Nejen aby byli včas izolováni, ale také aby se jim včas podaly léky, které omezí následky jejich onemocnění. Pokud toto dokážeme, tak už bychom měli být schopní fungovat i v přítomnosti různých nových variant. Klíčové je ale uvědomit si, že epidemie ještě nekončí a je nutné pracovat na základních pilířích boje proti epidemii: vysokokapacitním citlivém testování, očkování a nových léčivech.

Zdroj grafu: Financial Times https://www.ft.com/content/42c5ff3d-e676-4076-9b9f-7243a00cba5e

A jak víme, že mutace budou poskytovat ochranu před protilátkami?

Vědci umí tyto mutace předpovědět, a to kultivací viru v přítomnosti protilátek používaných k léčbě anebo v přítomnosti séra lidí, kteří nemoc prodělali. Převládnou varianty, které nesou mutace poskytující ochranu proti těmto protilátkám, a řada takto předpovězených mutací se již vyskytuje v dnešních variantách a řada se objevila právě ve variantě Omikron. To ale neznamená, že tyto mutace umí uniknout lidské imunitě, pouze na ně nemusí fungovat protilátky, které si už člověk vytvořil při minulé infekci.

Pokud už je nová varianta známá, tak je možné podobným způsobem otestovat protivirovou účinnost jak monoklonálních protilátek, tak sér získaných od lidí, co nemoc prodělali a na základě toho předpovědět, zda a jak moc bude daná varianta unikat. Předpokládám, že k tomu budeme mít data během maximálně několika málo týdnů.

A jak je to s těmi léky?

K dnešnímu dni jsou jako léky dostupné monoklonální protilátky, které v podstatě nahrazují očkování: do těla dodáte účinné protilátky, které byly připraveny v laboratoři. Jsou to v podstatě dva koktejly od firem Eli Lilly (Bamlanivimab a Etesevimab) a Regeneron (Casirivimab a Imdevimab). I když poskytují účinnou ochranu, oproti očkování mají řadu nevýhod: je nutné je podat hned v počátku onemocnění a je tak nutné nakaženého včas zachytit testem. Jsou navíc 100x dražší než očkování. Navíc ale monoklonální protilátky mohou mít problém ochránit před různými novými variantami, například Omikronem: vždy se totiž jedná o dvě konkrétní protilátky, které se vážou na dvě konkrétní místa a pokud tyto zmutují, tak jejich ochrana tomu úměrně klesá. Například první koktejl je zřejmě neúčinný na varianty beta a gama. Naproti tomu očkování vytvoří různorodější směs protilátek, která tak má větší šanci fungovat i proti novým variantám.

Dalším milníkem bude uvedení nových antivirotik na trh: to jsou malé molekuly, které přímo brání virovým proteinům ve funkci, fungují na podobném principu jako například Tamiflu na chřipku nebo různé léky na HIV. Ve fázi schvalování je látka Molnupiravir od Mercku, další látka Paxlovid od Pfizeru je ve finální fázi testování. Obě by mohly být dostupné v řádu jednotek měsíců a zejména Paxlovid vzbuzuje velké naděje s účinností proti hospitalizaci okolo 90 % a zřejmě ještě vyšší účinností proti úmrtí.

Použití antivirotik má oproti monoklonálním protilátkám řadu výhod: prvně jde o pilulku, kterou si snadno vezmete (protilátky se musí podávat do krve infuzí) a která bude zřejmě výrazně levnější. Mají ale ještě jednu výhodu. Protilátky s časem budou nevyhnutelně ztrácet účinnost, protože virus mutuje, aby obešel získanou imunitu lidí (tj. protilátky) a bude nutné je tak nutné časem “předělat” na nové varianty. Naproti tomu rezistence proti antivirotikům pravděpodobně nebude viru propůjčovat větší infekčnost a je tak méně pravděpodobné, že se rezistence rychle vyselektuje. Ale vyloučené to není. Zatímco na protilátky se vir selektuje neustále, jinak by po promoření či proočkování lidí zmizel, antivirotikum podané již nemocnému nevede k tak silnému selekčnímu tlaku a tendence viru tvořit rezistenci tak bude menší. Je ale důležité antivirotika nepodávat preventivně, ale jen nakaženým, kteří to potřebují.

 

Contacts

DIANA Biotechnologies s.r.o.
Nad Safinou II 366
252 50 Vestec
Czech Republic