Varianta omikron nemoci COVID-19 se rychle šíří Českem. Naše data ukazují, že již nyní v ČR naprosto dominuje a blíží se 90 %. Dle našich modelů bude nárůst nově nakažených pokračovat až do začátku února s maximem okolo 100 až 200 tisíc nakažených denně.
V průměru již omikron tvoří v námi sledovaných laboratořích okolo 80 až 90 % nových případů.
Dostali jsme se tedy již do stádia kdy varianta omikron v ČR dominuje, a i celkový počet nakažených tedy začíná prudce stoupat (za poslední týden se celkový počet nových případů téměř zdvojnásobil a nárůst začíná nabírat na dynamice). Trend z posledních dní s neúplnými daty sice naznačuje o něco pomalejší nárůst omikronu než v předchozím období, i tak ale zřejmě dochází ke zdvojnásobení případů omikronu přibližně každé 3 dny. Data z počátku šíření varianty omikron také ukazují konzistentně nárůst omikronu na padesátinásobek přibližně za 14 dní, což odpovídá zdvojnásobení za 2,5 dne. Tato čísla jsou také konzistentní s daty ze světa. Zdánlivé zpomalení modelu v posledních dnech je zřejmě dáno tím, že sledujeme laboratoře ve velkých městech a zejména v Praze, které už dosáhly téměř 100% podílu omikronu, zatímco celorepublikový nárůst nastává až o pár dní později.
Zde je relativní zastoupení varianty omikron v procentech denních nových případů COVID-19 v námi sledovaných laboratořích, přičemž zobrazuje sedmidenní průměr a graf proto má několikadenní zpoždění. Navíc uvádíme procento reinfekcí (dle oficiálních čísel ministerstva zdravotnictví) – doposud nákazu prokazatelně prodělalo asi 25 % lidí a reinfekce se nyní pohybují okolo 11 %, prodělání nemoci v minulosti tak poskytuje pouze asi 50 až 60 % ochranu před novou nákazou.
Tento graf zobrazuje počty celkových nových případů varianty omikron v ČR vypočtený dle námi naměřených dat (opět sedmidenní průměr) a extrapolace možného příštího vývoje.
V posledních dnech pozorujeme zpomalení nárůstu, ten je ale zřejmě dán tím, že v našich datech byly ve zvýšené míře zastoupeny data z velkých měst, která dosáhla vysokého podílu omikronu dříve než zbytek republiky.
Na základě těchto dat si dovolíme již publikovat zpřesněné modely. Tyto modely jsou samozřejmě silně závislé na řadě předpokladů, které přesně neznáme: zejména kolik lidí již nemoc prodělalo, jakou ochranu poskytuje prodělaná nemoc a jakou dvou nebo třídávkové očkování. Model také nebere v potaz regionální rozdíly, a tak ani při naší nejlepší snaze se nemůže jednat o spolehlivou predikci.
Klíčový parametr je počet pro virus vnímavých lidí, který odhadujeme. Nezohledňujeme dobu po očkování, rozdíly mezi regiony a věkovými skupina. Proto se skutečný vývoj může od modelu odlišovat.
Predikce počtu nově nakažených vycházejících z našich modelů. Současný vývoj zatím nejvíce odpovídá modrému scénáři, v realitě očekáváme díky opatřením a změně chování populace za nejvíce realistický zelený scénář. Při vrcholu epidemie by tak mohlo být nakažených až více než 10 % populace najednou. Naštěstí jsou dopady varianty omikron na zdraví výrazně menší než u předešlých vln, i tak se ale může jednat o velmi obtížné období pro fungování zdravotnictví. Znovu upozorňujeme, že model je založen na řadě parametrů (například kolik lidí nemoc prodělalo, jak velkou ochranu poskytuje prodělaná nemoc nebo jakou ochranu poskytuje různý počet očkovacích dávek), z nichž u některých jsou k dispozici jen hrubé odhady a ani při naší nejlepší snaze se tak nemůže jednat o spolehlivou predikci.
Naše data potvrzují určité regionální rozdíly.
Největší podíl omikronu sledujeme v Praze, naopak nejmenší v Ostravě. To dobře koreluje i s vývojem celkového počtu nakažených v čase (viz grafy výše) – v Praze již počet nových případů COVID přesáhl maxima na vrcholu předchozí vlny, v Ostravě zatím počty nerostly (nicméně v tomto týdnu lze již také čekat nárůst). Nicméně vzhledem k dynamice nárůstu Omikronu a dostupných dat odhadujeme že rozdíl mezi regiony je jen v řádů několika dnů, maximálně jednoho až dvou týdnů.
Tato mapa je převzatá z poslední zprávy SZÚ a ukazuje incidenci všech případů covidu (bez rozlišení na varianty) po jednotlivých okresech 16. ledna a týdnem předtím. Již z pohledu na mapu je zjevné, že několik okresů výrazně přerostlo ostatní okresy, to jsou s největší pravděpodobností okresy, kde již tou dobou převažoval omikron (hlavní město Praha, Praha západ, Praha východ). Naopak Ostrava nebo Plzeň příliš neroste. Například Praha vs Brno vs Ostrava je zcela v soulady s našimi daty.
V Praze (červený graf) omikron převládl jako první a už nyní je zde počet nových případů vyšší než na vrcholu delty a čísla v Praze jsou tak předzvěstí nárůstu v celé ČR. Naproti tomu v Ostravě (modrý graf) je vidět, že počty nerostou, i když se již zcela zastavil pokles (a za 17. ledna je první výrazný nárůst). Zdroj grafu: covdata.cz
Nárůst nového počtu případů už ale není omezen pouze na Prahu, počty v celé ČR se za minulý týden téměř zdvojnásobily a 17. ledna bylo odhaleno dokonce přes 22000 nových případů, což ukazuje, že nárůst nabývá na dynamice. Nárůst přesto přišel o něco později, než jsme predikovali, to je dáno zřejmě tím, že v našem datasetu jsou nadměrně zastoupena data z velkých laboratoří ve velkých městech, kde varianta převládla dříve než ve zbytku republiky.
Náš dataset je nadměrně obohacený daty z velkých měst a zejména z Prahy, a proto námi pozorovaný podíl omikronu je o něco „napřed“ nad celorepublikovým průměrem. To by vysvětlovalo proč ještě nenastal výrazný nárůst počtu nakažených. Nicméně rostoucí podíl omikronu je vidět například na tom, že od začátku roku roste podíl reinfekcí (v prosinci to bylo do 3% nových případů, nyní to je již okolo 11 %. zde je potřeba mít na paměti, že denně publikovaná čísla neobsahují reinfekce).
Spolupracující laboratoře
Děkujeme laboratořím, které se do sledování varianty omikron zatím zapojily (a které pokrývají téměř pětinu PCR testů v ČR), zejména Zdravotním ústavům se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem, Fakultním nemocnicím na Bulovce, v Plzni, v Brně a v Ostravě, nemocnicích v Jihlavě, Pardubicích a v Písku i soukromým laboratořím GHC, EUC, VIDIA Diagnostika a DIANA Lab.
Monitoring varianty Omikron
V monitoringu šíření omikron v ČR a vývoji epidemie budeme v DIANA Biotechnologies ve spolupráci s partnerskými laboratořemi v následujících týdnech pokračovat a data pravidelně aktualizovat na našem webu a sociálních sítích. V případě zájmu o přímé zasílání aktuálních informací nás kontaktujte.
O společnosti DIANA Biotechnologies
DIANA Biotechnologies s.r.o. je česká biotechnologická společnost zabývající se výzkumem a vývojem léčiv a vysoce citlivých diagnostických metod. Byla založena v roce 2018 a rozvíjí zejména aplikace kolem patentované technologie DIANA, kterou vynalezl CEO a vědecký ředitel firmy Václav Navrátil během svého působení na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Portfolio firmy je ale výrazně širší a se svými produkty míří na světové trhy, kromě vývoje nových léčiv a diagnostických metod pro detekci nových biomarkerů se zaměřuje také například na vývoj monoklonálních protilátek pro diagnostiku i terapie a na PCR diagnostiku virových onemocnění. Firma staví na týmu špičkových vědců s unikátní expertízou v molekulární biologii, biochemii, organické a medicinální chemii, farmakologii a laboratorní automatizaci. Cílem DIANA Biotechnologies je stát se nadnárodní biotechnologickou společností vyvíjející vlastní originální léčiva. Za tímto účelem už při svém vzniku společnost získala významný privátní investiční kapitál. Společnost sídlí ve Vestci u Prahy. Pro více informací o společnosti prosím pokračujte na www.dianabiotech.com a sledujte na Facebooku www.facebook.com/DIANABiotechnologies a Twitteru twitter.com/DianaBiotech.
O testech na COVID-19 společnosti DIANA Biotechnologies
Ultra citlivé neinvazivní PCR testy ze slin od DIANA Biotechnologies jsou založeny na technologii DBdirect využívající metodu přímého RT-PCR, která nevyžaduje izolaci RNA v separátním kroku. To znamená, že je vzorek slin nebo stěrů přímo přidán do PCR roztoku a laboratorní proces je jednodušší a rychlejší oproti dosavadní používané izolační metodě. Přesnost detekce COVID-19 ze slin je s použitím této technologie přitom dokonce vyšší než u standardní PCR detekce ze stěrů z nosohltanu. Přímé PCR testy ze slin jsou vhodné jak pro velké laboratoře s automatizovaným zpracováním vzorků, tak i pro ruční zpracování vzorků. Metoda má certifikaci CE IVD a lze ji používat k diagnostice v zemích EU, zemích EFTA, Švýcarsku, Turecku a dalších zemích uznávajících CE IVD. Pro více informací pokračujte na www.diana-covid19.cz nebo www.guardiana.cz .
Kontakt pro média:
Matyáš Hančl
PR & Marketing manager
E: press@dianabiotech.com
